Historie pivovarnictví v České republice

4. st. před n. l

-

první přesnější údaje o obyvatelích našeho dnešního státu, kterými byli Bojové. Pěstovali obilí a pravdě­podobně i připravovali kvašené nápoje podobné pivu.

12 st

-

vpád Markomanu na naše území, kteří pě­stovali málo obilí, ale připravovali si i jakýsi druh piva.

278 až 664 st

-

trvalé osídlení našeho území slovanským kmenem Čechů. Pěstovali obilí, připravovali medovinu i pivo, jehož postup výroby si přinesli ze své pravlasti

999

-

první nepotvrzená zpráva o výrobě piva u nás. V tomto roce vysvětil Břevnovský klášter druhý český biskup Vojtěch a zakázal mnichům vařit pivo, kterému velmi holdovali.

1034 -1055

-

kníže Břetislav I. vydal nadační listinu přidělující ka­pitule sv. Václava ve Staré Boleslavi desátek z chmele z okolních statků. Jde o nejstarší listinu o sběru či pěstování chmele na našem území.

1088

-

vydán první dochovaný doklad o výrobě piva prvním českým králem Vratislavem II. Byla to nadační listina, ve které kromě jiného při­dělil kapitule na Vyšehradě desátek chmele pro vařeni piva.

1130

-

kníže Soběslav I. vydal listinu dokazující vaření piva běž­nými občany. Nařizovala pivovarníkům z vyšehradského podhradí platit desátek chmele z vlastní přípravy piva panovníkům kapi­tuly na Vyšehradě. Platby církvi z výroby piva byly zrušeny až v roce 1848.

12. a 13.st

-

zakládána nová královská a později šlechtická města, kterým panovník udělo­val právo várečné, podle kterého každý měšťan vlastnící dům mohl vařit pivo. Právo várečné, které se vztahovalo k nemovitosti a ne­bylo přidělováno osobám jako podle pozdějších živnostenských řádů, nebylo nikdy právní cestou zrušeno. Měšťané toto právo považovali za svoji výsadu a nedovolovali šlechtě a kléru vyrábět pivo v jejich městských sídlech, nebo je dovážet ze svých statků.

13.st

-

zakládání společných pivovarů právovárečníky a ob­cemi. Nejstarší 1200 v Teplé, 1228 v Hodoníně, 1250 v Olomouci, 1333 v Německém Brodu, 1336 ve Vodňanech, 1348 v Jilemnici, 1379 v Třeboni ...

1330

-

v Praze byla vydána konšelská listina, podle které měly právo várečné jen domy uvnitř hradeb města, což převzala i jiná města a obce. Městské domy se začaly rozlišovat na právovárečné s prá­vem vaření a výčepu piva a na nákladnické, kde se připravoval slad, ale neměly zařízení pro vaření piva, které provozovaly u sou­sedů právovárečníků, nebo si mohly vypůjčit pánev na chmelovar od města.

14.st

-

zakládání cechu. Sladovnictví bylo považováno za ře­meslo, pivovarství ne, proto první cechy byly cechy sladovníků, později společné i s pivovarníky. Cechy se nejdříve staraly o ochranu práv měšťanů proti šlechtě, později určovaly pořadí va­ření piva, kolik smí jednotliví členové uvařit várek, určovaly ceny surovin, piva, rozhodovaly o dědických nárocích právovárečníků a nákladníků, staraly se o odbornou výchovu dorostu, kontrolo­valy kvalitu piv, ale i morálku svých členů, reprezentovaly sladařský a pivovarský obor v městských radách, na slavnostech apod. Cechy vydávaly své řády, měly své patrony, odznaky, prapory a symboly práva. Symbolem práva byla ferule, jakási dřevěná plácačka, do jejíž dutiny se ukládaly důle­žité listiny, na plochou část se nalepovaly zprávy a poslíček s ní obíhal členy cechu. Používala se také k pasování sladovníka na mistra apod.

14. st

-

spory mezi sladovníky a pivovarníky, protože pivovarství nebylo uznáváno řemeslem, mohl pivovarník provozovat i další živnost. Sladovníci chtěli získat monopol na výrobu piva. První zprávy o vývozu českého piva.

1398

-

král Václav IV. potvrdil právo vaření piva všem právovárečníkům i nákladníkům i když pivovarství nebylo uznáno řemeslem.

1477

-

král Vladislav II. Jagellonský potvrdil platnost rozhodnutí z roku 1398, že pivovarství není řemeslem, ale obchodem, slado­vníci získali pouze monopol na výrobu sladu.

1484 — 1517

-

spory mezi měšťany a šlechtou, o vaření a prodej piva.

1517

-

král Ludvík Jagellonský vydal „Smlouvu svatováclavskou", podle které měli šlechtici právo vařit pivo po dobu šesti let pro vlastní potřebu, ale nesměli je prodávat o výročních městských tr­zích. Výsada vařit pivo na šlechtických usedlostech pak bez práv­ních úprav byla prodloužena na trvalo. Tato smlouva znamenala omezení práv měšťanů a podpořila rozvoj šlechtických pivovaru.

1547

-

konfiskace majetku měst, která se vzbouřila proti habsburské nadvládě, znamenala počátek úpadku městského pivovarství a podporu rozvoje pivovarství na šlechtických usedlostech, hlavně Rožmberků a Pernštejnů.

1620

-

po bitvě na Bílé hoře zaniká sláva řemeslného pivovarství. Po zlepšení hospodářské situace nastala éra městských a obecních pivovarů a hlavně se prosazovaly pivovary šlechtické. Stálou vý­robu zajišťovaly pivovary klášterní, které nejméně podléhaly hos­podářským výkyvům.

1705 a 1706

-

dekrety císaře Josefa I. zakazovaly vrchnostem dovážet vlastní pivo do královských měst

1708

-

povoleno šlechticům a kléru dovážet pivo z jejich statků do městských sídel, ale jen v přesně vymezeném množství a pouze pro vlastní potřebu.

1788

-

dvorními dekrety Josefa II. zrušena výsada, které před­stavovala monopol měšťanů na výrobu a výčep piva a bylo zdro­jem středověkého bohatství měšťanů a značného rozvoje pivovar­ství na našem území.

1835

-

v českých zemích je 1087 pivovarů, celkovým počtem výstav 1,966 mil . hl. piva

1842

-

místními právovárečníky založen Měšťanský pivovar v Plzni, který zahájil nejslavnější éru českého pivovar­ství výrobou specifického ležáku výhradně spodním kvašením.

1848

-

změna propinačního práva. Každý mohl založit pivovar za úplatu, která se po 20 letech měla rozdělit mezi oprávněné osoby, tj. právovárečníky a nákladníky, respektive majitele propinačních práv.

19. st.

-

zakládání obchodních sladoven jako samo­statných výroben.

1864

-

založeny čtyři samostatné sladovny v Brně, Jihlavě, Hodoníně a v Bu­čovicích.

1868

-

zrušeno propinační právo, čímž se uvolnila možnost rychlé výstavby nových pivovarů. Nastává rozvoj průmyslové výroby piva v tzv. strojních pivovarech.

1869 - 1888

-

v Království českém postaveno 34 nových právovárečných, akciových, družstevních a soukromých pivovarů.

1873

-

založen Spolek pro průmysl pivovarnický v Čechách, který vydával časopis Kvas, činnost za­stavena v době druhé světové války, pak obnovena v lstech 1945-1948, v době socialistické éry činnost zastavena a tradice obno­vena v roce 1991 založením Českého svazu pivovarů a sladoven.

1876

-

12 obchodních sladoven na Moravě a 7 v Čechách

1880

-

70 obchodních sladoven na Moravě a 16 v Čechách.

1883

-

první sjezd sládku z Čech, Moravy a Slezska v Praze

1883

-

založeno Společenstvo sládku v hlavním městě Praze, které navazovalo na pražské sladovnické cechy z roku 1456, z nich se utvořilo v r. 1750 sdružení nákladníků, r. 1859 pořádek sládků a r. 1833 Společenstvo.

1900

-

v českých zemích je 804 pivovarů s celkovým počtem výstav 11, 968 mil hl. piva

1911

-

rekordní počet výstav 13 112 710 hl. piva

1914 - 1918

-

první světová válka - po zastaveno 122 pivovarů.

1917

-

- klesl počet výstav na l 703 013 hl. piva

1918

-

nově vzniklá Československá republika převzala z bývalé habsburské monarchie 60 % výrobního potenciálu pivovaru, cel­kem 562 pivovarů ve velmi špatném stavu, které vyrobily pouze 3 505 624 hl. piva. Sladoven převzala 176 včetně pivovarských z toho 102 na Moravě, 49 v Čechách, 3 ve Slezsku a 22 na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

1921 - 1923

-

hospodářská krize, následovala konsolidace s další koncentrací výroby.

1921 - 1937

-

poklesl počet pivovaru v Československé republice z 590 na 381.

1924

-

založen Svaz malých a středních pivovaru v ČSR, který vy­dával časopis Pivovarsky obzor

1939 - 1945

-

druhá světová válka znamenala obrovské ztráty, v pivovarském průmyslu bylo zničeno 121 pivovarů, 63,1 % z celkové rozlohy chmelnic a 29,4 % plochy oseté ječmenem. Bombardováním byly poškozeny některé pivovary a sladovny, jiné byly uza­vřeny a zdevastovány.

1945

-

v českých zemích je 45 sladoven, celková výroba sladu je 46 000 tun počet pivovarů je 252 s celkovým počtem výstav 4,877 mil hl. piva

1945

-

dekretem presidenta republiky z 24.10. č. 101/1945 byly znárodněny pivovary s výstavami nad 150 000 hl. piva a vznikly národní podniky: Plzeňské pivovary, n.p. Plzeň, zahrnující Prazdroj a Gambrinus, Smíchovský pivovar Staropramen, n.p. Praha, Vel­kopopovický pivovar, n.p. Velké Popovice, Starobrněnský pivo­var, n.p. Brno, Českobudějovický pivovar, n.p. České Budějovice. Byly sdruženy do celostátního podniku Československé pivovary n.p..

1946

-

pivovary a sladovny včetně Výzkumného ústavu sladařského a pivovarského, Praha, odborné pivovarské školy a nižší pětiměsíční pivovarské školy podřízeny Hospodářské skupme pivovar­ského a sladařského průmyslu Ústředního svazu českosloven­ského průmyslu

1948

-

zákonem č. 115/1948 Sb. bylo znárodnění rozšířeno na všechny sladařské a pivovarské závody

1948

zřízen n.p. Obchodní sladovny, Olomouc, který poprvé v his­torii českého sladařství řídil veškerou výrobu sladu v Čechách a na Moravě.

1948

-

neustálé změny centrální organizace

1950

-

vrcholným pivovarským orgánem se staly Československé pi­vovary, sladovny, lihovary a konzervárny, n.p. Praha, které řídily 21 národních podniků s 174 závody pivovarů a slado­ven v Čechách a na Moravě.

1950

-

v Čechách a na Moravě bylo 158 sladoven, celková výroba 166 000 t, vývoz 83 000 t sladu, 176 pivovarů, celkovým počtem výstav 9,245mil. hl., piva, vývoz 36 000 hl. piva.

1951

-

založena Hlavní správa piva, Praha

1953

-

založena Hlavní správa pivovaru a sladoven, Praha

1958

-

založeno Sdružení pivovarů a sladoven, Praha

1963

-

založeno Pivovarské museum v Plzni

1965

-

řízení pivovarů a sladoven převzaly krajské národní výbory s výjimkou Pražských, Jihočeských, Plzeňských pivovarů a Obchodních slado­ven, které byly podřízeny ministerstvu potravinářského průmyslu.

1965

-

Trust pivovarů a sladoven, Praha — organizace vrácena na střední článek řízení.

1965

-

Pivovary a sladovny, oborové ředitelství, Praha.

1975

-

Pivovary a sladovny, generální ředitelství, Praha, české a mo­ravské sladovny a pivovary rozděleny do 12 regionálních národ­ních podniků včetně dvou vinařských n.p. a jednoho nealko n.p. Pražské pivovary, n.p. Praha, Středočeské pivovary, n.p. Velké Popovice. Jihočeské pivovary, n.p. České Budějovice, Severočeské pivovary, n.p. Louny, Východočeské pivovary, n.p. Hradec Krá­lové, Jihomoravské pivovary, n.p. Brno, Severomoravské pivo­vary, n.p. Přerov, Obchodní sladovny, n.p. Prostějov, České vi­nařské závody, n.p. Praha, Moravské vinařské závody, n.p. Mikulov a Nealkoholické nápoje, n.p. Olomouc. Toto uspořádání platilo do roku 1989.

1971

-

postaven nový pivovar v Nošovicích

1976

-

postaven nový pivovar v Mostu

1976

-

postavena nová sladovna Hodonice.

1987

-

za socialistické éry proběhla v pivovaru Hradec Králové první demokratická volba ředitele

1986

-

postavena nová sladovna Nymburk

1988

-

postavena nová sladovna Plzeň

Po 1989

-

privatizace pivovaru a sladoven, vznikaly akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, soukromé podniky apod. Do pivovarů začaly vstupovat zahraniční firmy. Byly zřizo­vány i restaurační minipivovary.

1989

-

v Čechách a na Moravě bylo 84 sladoven, celková výroba 407 000 tun sladu, vývoz 133 000 tun sladu, 71 pivovarů, celkový počet výstav 18,268 mil . hl. piva, vývoz 1,178 mil . hl. piva.

1991

-

založen Česky svaz pivovarů a sladoven,, který na­vázal na tradici Spolku pro průmysl pivovarnictví z roku 1873

1992

-

I. mezinárodní pivovarská výstava PIVEX v Brně

1993

-

založen Česky svaz malých nezávislých pivovarů

1997

-

postavena nová věžová sladovna v Kroměříží

1998

-

v Čechách a na Moravě bylo 46 sladoven, z toho 25 pivovarských, celková výroba 423 631 tun sladu, vývoz 159 080 tun sladu, 61 pivo­varů s celkovým počtem výstav 18, 292 mil hl. piva, vývoz 1,749 mil hl. piva