Typy a druhy Českého piva

Světlé, tmavé, polotmavé, s pěnou i bez, hořké či naopak sladké, s příchutí ovoce, medu i karamele, filtrované nebo nefiltrované, dobré i špatné. Tak takové jej známe z vlastní zkušenosti - české pivo.

Původní členění piv podobně jako dnes vycházelo ze stupňovitosti (koncentrace) původní mladiny, která se určovala výpočtem z obsahu alkoholu a skutečného extraktu a udávala se v hmotnostních procentech (% hm.). Podle toho se piva dělila na výčepní (do 10 % hm.), ležáky (11 - 12,5 % hm.) a piva speciální (nad 12,5 % hm.). Se stupňovitostí piva souvisel i obsah alkoholu, udávaný v objemových procentech (% obj.). Tak např. 8% piva mívala přibližně 2 % obj. alkoholu, 10% výčepní piva okolo 3 % obj. alkoholu a 12% ležáky 3,5 - 4 % obj. alkoholu, ale někdy i více.

Toto rozdělení piv bylo v roce 1997 nahrazeno novým, zvyklostem Evropské unie lépe vyhovujícím dělením piv podle barvy na čtyři skupiny a podle extraktu původní mladiny před zakvašením (EPM; blíže přílohy č. 1 a 2 vyhlášky č. 468/2003 Sb. zákona č. 156/2003 Sb.), obsahu alkoholu či způsobu konečné úpravy na 11 podskupin (§ 12 oddílu 3 vyhlášky č. 335/1997 Sb. zákona č. 111/1997 Sb.):

skupiny:

- světlá, polotmavá, tmavá a řezaná piva

podskupiny:

- výčepní
- ležáky
- speciální
- portery
- se sníženým obsahem alkoholu
- se sníženým obsahem cukrů
- pšeničná
- kvasnicová
- nealkoholická
- bylinná
- lehká

Tento způsob členění piv byl v roce 2000 mírně pozměněn (§11 a §12 oddílu 3 vyhlášky č. 45/2000 Sb. zákona č. 16/2000 Sb.) a v této podobě platí dodnes. Vypadá následovně:

skupiny piv:

a) světlá - piva vyrobená převážně ze světlých sladů
b) polotmavá - piva vyrobená z tmavých sladů, sladů karamelových, případně barevných sladů ve směsi se světlými slady
c) tmavá - viz polotmavá piva
d) řezaná - piva vyrobená při stáčení smíšením světlých a tmavých piv stejné skupiny

podskupiny piv:

a) lehká - piva vyrobená převážně z ječných sladů, do 7 % hm. EPM, obsah využitelné energie max. 1300 kJ/l (na etiketě musí být uveden i obsah sacharidů, tuků a bílkovin a energetická hodnota musí být označena nejen v kJ/l, ale též v kcal/l)
b) výčepní - piva vyrobená převážně z ječných sladů, 8 až 10 % hm. EPM
c) ležáky - piva vyrobená převážně z ječných sladů, 11 až 12 % hm. EPM
d) speciální - piva vyrobená převážně z ječných sladů, 13 a více % hm. EPM
e) portery - tmavá piva vyrobené převážně z ječných sladů, 18 a více % hm. EPM
f) se sníženým obsahem alkoholu - piva s obsahem alkoholu nejvýše 1,2 % obj. (1 % hm.)
g) se sníženým obsahem cukrů - hluboce prokvašená piva s obsahem alkoholu do 0,75 g / 100 ml a bílkovin do 0,4 g / 100 ml
h) pšeničná - piva vyrobená s podílem extraktu z použitého pšeničného sladu vyšším než jedna třetina hmotnosti celkově dodaného extraktu
i) kvasnicová - piva vyrobená dodatečným přídavkem podílu rozkvašené mladiny do hotového piva v průběhu stáčení (Pozn.: Tímto se liší od tzv. nefiltrovaných piv, do kterých žádné kvasnice přidávány nejsou. Kvasnice jsou v nich přítomny pouze ve formě neodfiltrovaného zbytku po kvašení.)
j) nealkoholická - piva s obsahem alkoholu nejvýše 0,5 % obj. (0,4 % hm.)
k) ochucená - s přídavkem látek určených k aromatizaci (bylin nebo bylinných výluhů, ovocného koncentrátu, přírodního aroma, medu aj.), potravních doplňků popř. lihovin nebo jiných alkoholických nápojů (s obsahem alkoholu od 1,2 do 15 % obj. alkoholu, kromě vína a burčáku). Podíl lihovin a jiných alkoholických nápojů nesmí překročit 10 % obj.

Podle způsobu kvašení je možno dále dělit piva na svrchně nebo spodně kvašená. Zatímco svrchní kvašení probíhá při 15 - 20 oC a s využitím kvasinek Saccharomyces cerevisiae subsp. cerevisiae popř. spontánní mikroflóry mléčných nebo octových bakterií, spodní kvašení probíhá při teplotách nižších (8 - 14 oC) a s použitím kvasinek Saccharomyces cerevisiae subsp. uvarum (carlsbergensis):

Svrchně kvašená piva

Ale - středně silné až silné, hluboce prokvašené pivo s vyšší hořkostí a celou škálou barev. Existuje celá řada piv, která se podle barvy, hořkosti a chuti dělí do skupin Pale ale, India ale, Bitter, Mild ale, Scotch ale atd. Často má výrazný ovocný akcent. Z českých pivovarů jej produkuje pouze minipivovar Zvíkov.

Pšeničné (Weizenbier, Weissbier) - středně silné, převážně světlé pivo vyráběné s použitím pšeničného sladu. Vyznačuje se menší hořkostí, vysokým nasycením CO2 a výrazným aroma po banánu. Vyrábí se v mnoha chuťových i druhových variantách, jak kvasnicové, tak filtrované. Průmyslově se produkují především v Německu, u nás např. v pivovarech Březnice a Náchod, v menším měřítku také v některých minipivovarech (v Pivovarském domě či v Pivovaře U Bulovky v Praze, U krále Ječmínka v Prostějově či u Rambouska v Hradci Králové).

Stout - velmi tmavé až černé, silně hořké, hluboce prokvašené, ale různě silné pivo. Podíl barvících sladů činí až 20 % a často se při výrobě přidává karamelový cukr. Vyznačuje se kompaktní a trvanlivou pěnou. Domovem tohoto druhu piv jsou Anglie a Irsko.

Porter - velmi tmavé, hluboce prokvašené, hořké pivo s vysokým obsahem alkoholu (až 9 %). Občas se při výrobě porterů používají kvasinky rodu Brettanomyces pro sekundární dokvašování, které dávají porteru výraznou ovocnou chuť. Vyrábí se zejména v Anglii. Českým představitelem je Porter 19% z pivovaru Pardubice.

Trappist - vyrábí se pouze v šesti trapistických klášterních pivovarech. Vyznačuje se tmavě měděnou až tmavou barvou, vysokou hořkostí, ovocnou, slabě nakyslou chutí a vůní a obsahem alkoholu až 12 %. U nás je jediným výrobcem tohoto druhu piv Klášterní pivovar želiv (piva Gotšalk, Castulus a Siard Falco).

Spodně kvašená piva

Pils- převážně světlé pivo, chuťově plné, s výraznou jemnou až mírně drsnou hořkostí. Toto pivo vzniklo v polovině 19. století ve střední Evropě a dnes je celosvětově nejrozšířenějším druhem piva, které se vyrábí v mnoha variantách a jehož nejznámějším představitelem je Plzeňský Prazdroj, podle kterého je tento druh piva také pojmenován. Patří sem rovněž český Budweiser a též většina piv, která jsou u nás produkována.

Bock - velmi silné světlé nebo tmavé pivo se sladko-hořkou chutí. Piva s koncentrací mladiny nad 18 % jsou označována jako Doppelbock. Průmyslově se dnes vyrábí jen zřídka. Výjimkou je zejména Německo. Typickými zástupci tohoto druhu piva v ČR jsou Průhonický bizon z minipivovaru U Bezoušků v Průhonicích či Májový kozlík z Pivovarského domu v Praze.

Märzen - silnější jantarově zbarvené pivo s výraznější plnou chutí a různou hořkostí. Někdy se používá přídavek nakouřeného sladu. Vyrábí se jen zřídka, pouze sezónně, především v německy mluvících zemích. U nás je pivo Märzen, i když jen na jaře, součástí sortimentu Pivovarského domu v Praze.

Piva bavorského typu - vyrábějí se z mnichovských sladů s přísadou barvicích sladů ve dvou odstínech - tmavě rubínové a tmavohnědé (např. Flekovské 13%). Vyznačují se vysokým podílem extraktu, výraznou chmelovou hořkostí a hustou, trvalou pěnou. Jsou to silná piva, plné sladovo-chmelové chuti.

Seznam českých pivovarů, které produkují piva svrchně kvašená, ochucená či jinak pro české podmínky atypická

Benešov
- Sedm kulí - polotmavé pivo s přídavkem bylin

Brno - Pegas
- pšeničné 12% - spodně kvašené
- příležitostně eukalyptové, vanilkové, fenyklové, medové, badyánové, mátové, zázvorové, červené pivo popř. i tmavý Porter

Brno - Starobrno
- Červený drak - obsahuje bylinný výluh

Březnice
- pšeničné 12% - svrchně kvašené

Černá Hora
- Kvasar - s přídavkem medu (obsahuje 0,6 % hm. medu), vařeno v licenci minipivovaru Sentice

Hradec Králové - Rambousek
- Hradecké bílé - pšeničné

Humpolec
- Sváteční ležák - pivo šampaňského typu

Chýně
- kukuřičný ležák, vanilkové popř. zázvorové pivo

Litovel
- Maestro - pivo s lavinovým efektem (čepováno směsí dusík-CO2 v poměru 1:1)
- Pí-pivo (pivo vyráběné z tzv. pí-vody)

Náchod
- Weizenbier - pšeničné, svrchně kvašené

Nová Paka
- Světozor - sladové, speciální bylinkové pivo

Nymburk
- Bogan 12% - světlé, s přídavkem bylin

Ostrava
- Kelt - pivo typu stout; narozdíl od anglických stoutů je spodně kvašený (Pozn.: Hlavní kvašení paradoxně neprobíhá při teplotách 8 - 14 °C, které jsou pro spodní kvašení charakteristické, ale při teplotách vyšších. Tím se částečně kompenzuje efekt svrchního kvašení.)

Pardubice
- Porter 19%

Praha - Bulovka
- pšeničný ležák - svrchně kvašený

Praha - Pivovarský dům
- pšeničné - svrchně kvašené
- banánové, kávové (káva + kávové aroma), kopřivové, višňové, čokoládové, vanilkové
- Märzen (březňák) - pouze v březnu
- Májový kozlík 15% - pouze v květnu, bockbier

Praha - Staropramen
- Velvet - pivo s lavinovým efektem (čepováno směsí dusík-CO2 v poměru 1:1)

Praha - U Fleků
- Flekovské 13% - tmavý ležák bavorského typu

Prostějov - U krále Ječmínka
- Prostějovský Porter 16%
- pšeničné 13%, banánové, bylinkové, tequilové, višňové

Průhonice
- Průhonický Bizon 16% - bockbier

Rýmařov
- Malinový ležák - polotmavý ležák s malinovou příchutí

Sentice
- Kvasar 15% - s přídavkem medu

Strakonice
- žen-šen Nektar - světlé pivo s ženšenem

Uherský Brod
- Beer Berry s příchutí coly, bylinek, malin, višní, citronu a zázvoru

Vrchlabí
- Veselé pivo a pivo s příchutí třešní či medu

Zvíkov
- Zlatá labuť speciál - svrchně kvašené, polotmavé, 12%, ze 3 sladů, ale
- Zlatá labuť tmavé - svrchně kvašené, 14%, ze 4 sladů, dark ale

želiv
- trapistická piva - svrchně kvašená, probíhají divokým kvašením bez přidání kvasnic (Gotšalk 15%, Castulus - medovinové pivo a Siard Falco 13% - višňové)

Datum vydání: 15.03.2008 | Datum vydání: 22.12.2004 | Autor: Marek Kamlar | Zdroj: Adresář pivovarů, Speciální piva

Hodnocení:
	126	5	2.76	437
Odeslat adresu na e-mail diskuse (0)